6. dubna od 18 hodin, 1. patro knihovny
Autorské čtení z autobiografické prózy pražské spisovatelky a malířky. Domeček je inspirován dětstvím v malostranském domě, jenž trvale a až fatálně ovlivnil celý následující autorčin život i dílo, literární i výtvarné.
Blanka Kostřicová přečte v úvodu svou recenzi knihy (vyšla v kulturní revue Souvislosti), z níž vybíráme:
„…objevilo (se) se silnou naléhavostí téma, které v současné české próze jistě nepatří k nejfrekventovanějším: intenzivní prožitek sounáležitosti s rodným domem, s jeho příběhem či téměř bytostí, i s příběhy jeho obyvatel – několika generací jedné rodiny.“
 „Dětství prožité v malostranském domě je čímsi nesmírně cenným, silným, působivým, v mysli vypravěčky jistě trvalým a napořád živým, avšak zároveň je nejen tato životní etapa, ale především s ní spjatý dům pociťován jako cosi, co splnilo svou funkci a – jakkoli to může být bolestné – nemůže už pokračovat dál…“
„A kdesi uvnitř textu, stejně jako uvnitř Domečku, se odehrává vše podstatné…“
„Ačkoli próza Domeček je autorčinou prvotinou, rozhodně nejde o text ´začátečnický´. Určitá myšlenková    i umělecká zralost tvůrkyně – byť dosud pouze výtvarné – je v něm jistě patrná. Lze říci, že Domeček je – dobrá kniha.“